však co mohlo ti říci, že by snad se nepolepšil,
aneb napomenutí, tak aby prospělo mu, si nerozvážil?
k němu pozorně ses choval:
a nehledíš na to, že se nepolepšil.
Však pokud se týče toho, jenž přichází k tobě s úsilím,
Ne tak! Korán zajisté jest připomínkou, -
a kdožkoli chce, nechť si jej připomíná —
(psaný) na listech převzácných,
Zabit budiž člověk! Jak zatvrzelý jest!
Z čeho že Bůh jej stvořil?
Z kapky (semene) dle (určeného) rozměru ho stvořil;
pak zemřít dá mu i pohřbí ho;
pak, když chtíti bude, vzkřísí ho.
Však ne - on dosud nesplnil, co Bůh mu byl nakázal!
Nechť jen pohlédne na pokrm svůj:
my zajisté vodu v proudech dštíme mu;
pak zemi pukat dáváme v puklinách,
i vzrůsti dáváme v ní obilí;
a olivovníku a datlovníku;
a zahradám hustě porostlým;
k užitku vám a dobytčatům vašim.
Ale když přijde děsný (trouby) vřesk,
v den, kdy člověk bude prchati před bratrem svým;
a matkou svou, a otcem svým;
a ženou svou a dětmi svými:
(v den ten) každý člověk bude sám (s sebou) míti práce dosti.
V den ten budou tváře zářící,
a budou v den onen tváře prachem pokryté —
toť budou nevěrci, ti zavilí!