سورة An-Nazi'at ( Those who Pull Out )

Při silou VYTRHUJÍCÍCH,

při volně uvolňujících,

při lehce plujících,

při předem předcházejících,

při osudy všeho rovnajících (přisám):

v den, kdy zazvučí (roh) zvučící,

druhé přijde po něm (troubení):

v den ten srdce chvěti budou se (bázní);

zraky jich budou sklopeny.

Říkati budou (nevěřící): „Budeme jistě, když zakopáni jsme, nazpět vráceni?

Nyní, když kosti jsme (jen) zpuchřelé?“

Řeknou: „Toť návrat byl by záhubný.“

Však pouze jediné se ozve (varovné) zavřesknutí

a již budou na země povrchu!

Zdaž děj Mojžíšův tě došel?

Když Pán jeho v posvátném údolí Tuwá naň volal:

„Jdi k Faraonovi, neb svévolným se stal“

a rci: „Zdaž očistiti bys se chtěl,

tak abych vedl tě k Pánu tvému a ty se (jej) bál!“

Pak znamení převelké mu ukázal —

však neposlechl, lhářem jej nazval:

poté pak odvrátil se, nemeškal:

(lid) shromáždil a (takto) zavolal,

řka: „Jáť Pánem vaším jsem nejvyšším.“

I zachvátil jej Bůh trestem života budoucí ho i tohoto.

V tom zajisté naučení jest pro toho, kdož bojí se.

Zdaž těžším bylo stvořit vás neb nebe, jež Bůh zbudoval?

Do výše pozdvihl je, pak je urovnal:

a ztemnil jeho noc, a jeho půldne vznítil;

poté pak zemi rozprostřel

a vyvříti dal vodě z ní, a pastvám vzrůsti na ní dal:

a hory na ní upevnil:

k užitku vám a dobytčatům vašim.

Když pak přijde rozvrácení převelké;

v den, kdy rozpomene se člověk na to, co byl (usilovně) konal;

a předveden bude plam pekla všem vidícím —

tehdy ten, kdo svévolný byl,

a život pozemský radši měl,

plam pekla bytem dostane;

však ten, jenž Pána svého veleby se bál a duši svou před choutkami chránil:

zahradu ráje bytem dostane.

Dotazovati se budou tě na hodinu (soudu) : na kdy že určena jest?

Však jakou vědomost máš o ní?

Konečná lhůta její závisí na Pánu tvém;

tys varovatelem jen tomu; kdož bojí se jí.

V den, kdy uzří ji, (připadne jim) jako by byli v hrobě dleli jen večer neb rána dne onoho.