Když (nezvratná) udá se UDÁLOST,
nebude (duše), jež prohlašovala by udání se její za vylhané:
když třásti se bude země třesením:
a řítiti se budou hory zřícením
a obráceny budou v mušky rozptýlené:
a rozděleni budete ve druhů tré.
Ti, kdož na pravé budou straně — jak sťastni budou (ti na pravé straně)!
a ti, již na levé budou straně — jak nešťastni budou (ti na levé straně)!
A první zůstanou prvními,
a tito nejblíže budou Bohu
a málo z těch, po nich přislých.
bude na lůžkách vykládaných
spočívat, jedni proti druhým.
Obcházeti je budou jinoši věčně mladí,
s poháry, konvicemi a číšemi jasného nápoje:
nerezbolí je hlava z něho, aniž opojeni budou.
A ovoce na výběr (dle chuti jich) :
a maso ptáků dle přání jich:
a děvy velkých zraků tmavých,
odměnou to za skutky jich.
Nebudou slyšeti tam hovorů pustých, ani hříšných.
jen říkání: „Pokoj (vám), pokoj!“
A ti, kdož budou na pravé straně — jak šťastni budou (ti na pravé straně)!
nevyčerpatelných, nezapovězených:
(Děvy) ony stvořili jsme soustavou (zvláštní)
a učinili jsme je pannami,
pro ty, kdož na pravé budou straně:
(četný to) zástup ze starých
a málo z těch, po nich přišlých.
Však ti, kdož na levé budou straně — jak nešťastni budou ti na levé straně!
Ve vichru žhavém a vodě vroucí,
a ve stínu smolného kouře,
ni chladném, ni příjemném.
Předtím žili životem bohatým,
a setrvávali v odporu velikém,
a říkali: „Zdaž až zemřeme,
změněni v prach a kosti, vzkříšeni budeme?
Jakož i otcové naši předešlí?“ Rci: „Zajisté staří i po nich přišlí,
shromázděni budou k určené schůzce dne známého:
pak vy, zbloudilci a popíratelé,
jistotně jísti budete ze Zaqqúmu
a naplníte z něho břicha (svá);
pak na to pít budete vodu vařící,
a pít budete pitím žíznivce:
totoť hod jejich bude v den poslední.
My stvořili jsme vás: proč víry nepřikládáte?
Co míníte ? To, co vyměšujete,
zdaž vy jste stvořili, či my jsme toho Stvořitelem?
My ustanovili jsme mezi vámi smrt: i není, kdož předešel by nás
v tom, abychom zaměnili vás vám podobnými, neb sestavili vás v čem nevíte.
Přece znáte stvoření prvé, proč tedy nejste toho pamětlivi?
Co míníte? To, co obděláváte,
zdaž vy to oséváte, anebo my jsme osévatelem!
Kdybychom chtěli, mohli bychom učiniti z toho suchou slámu, takže nepřestali byste se diviti:
a nyní zapovězeno jest nám (kliditi)?“
Co míníte o vodě, již pijete?
Zdaž vy seslali jste ji s mračen, anebo my ji sesíláme?
Kdybychom chtěli, učinili bychom ji hořkou: což nebudete vděčni?
Co míníte o ohni, jejž třením vzbuzujete?
Zdaž vy stvořili jste strom, (jenž dřevo vám k tomu dává), anebo my jej stvořili?
My učinili jsme jej připomenutím a užitečností poutníkům v poušti.
Pročež vyvyšuj v chvále jméno Pána svého mocného.
A nepřisáhnu při západech hvězd
— a toť zajisté přísaha jest, kdybyste věděli, velká —
že Korán jest tento jistě ctný,
ve knize skryté (napsaný),
jejž pouze očištění nechť se dotýkají.
Seslání jest to od Pána světů:
zdaž tímto hovorem opovrhnete?
a učiníte svou potravou nazývání (jej) vylhaným?
Proč tedy, když hrdla dostoupí,
a vy v té chvíli hledíte,
však my bližší jsme vás, ač vy nás nevidíte: —
a netřeba-li vám účtu skládati, (jak tvrdíte);
navraťte duši jeho (do těla), jste-li pravdomluvnými!
Však byl-li by jedním z nejblíže k Bohu stojících,
odpočinek a radost bude míti a zahrady rozkoše.
A byl-li by z těch, kdož na pravé budou straně (uslyší):
„Pokoj budiž s tebou“ od těch, kdož na pravé budou straně.
A byl-li by z těch, kdož proroky lháři nazývali, jedním ze zbloudilců:
hod jeho bude z vody vařící
a sžíhání ohněm pekelným.
Totoť zajisté jest pravda jistotná:
pročež vyvyšuj v chvále jméno Pána svého mocného!
