Ony jsou jména jen, jimiž nazvali jste (je) vy a otcové vaši: neseslal Bůh ohledně jich zmocnění! Následují pouze domněnky a vlastní choutky své, ač přišlo jim od Pána jejich (správné) Vedení.

أَمْ لِلْإِنسَٰنِ مَا تَمَنَّىٰ ﴿٢٤﴾

Či má člověk míti (vše), co přeje si?

فَلِلَّهِ ٱلْءَاخِرَةُ وَٱلْأُولَىٰ ﴿٢٥﴾

Bohu pak patří život budoucí i přítomný:

۞ وَكَم مِّن مَّلَكٍۢ فِى ٱلسَّمَٰوَٰتِ لَا تُغْنِى شَفَٰعَتُهُمْ شَيْـًٔا إِلَّا مِنۢ بَعْدِ أَن يَأْذَنَ ٱللَّهُ لِمَن يَشَآءُ وَيَرْضَىٰٓ ﴿٢٦﴾

a kolik andělů jest v nebesích, jichž neprospěje pranic přímluva, leda poté, když dovolil byl Bůh, komu byl chtěl, a zlíbilo se mu!

إِنَّ ٱلَّذِينَ لَا يُؤْمِنُونَ بِٱلْءَاخِرَةِ لَيُسَمُّونَ ٱلْمَلَٰٓئِكَةَ تَسْمِيَةَ ٱلْأُنثَىٰ ﴿٢٧﴾

Zajisté ti, kdož nevěří v život budoucí, jmenují anděly pojmenováními žen:

وَمَا لَهُم بِهِۦ مِنْ عِلْمٍ ۖ إِن يَتَّبِعُونَ إِلَّا ٱلظَّنَّ ۖ وَإِنَّ ٱلظَّنَّ لَا يُغْنِى مِنَ ٱلْحَقِّ شَيْـًۭٔا ﴿٢٨﴾

však nemají v tom nijakého vědění, nýbrž následují pouze domněnku: domněnka pak nemá vůči pravdě významu pražádného.

فَأَعْرِضْ عَن مَّن تَوَلَّىٰ عَن ذِكْرِنَا وَلَمْ يُرِدْ إِلَّا ٱلْحَيَوٰةَ ٱلدُّنْيَا ﴿٢٩﴾

Vzdal se tudíž toho, jenž odvrací se od vzpomínání na nás a žádá si pouze života pozemského.

ذَٰلِكَ مَبْلَغُهُم مِّنَ ٱلْعِلْمِ ۚ إِنَّ رَبَّكَ هُوَ أَعْلَمُ بِمَن ضَلَّ عَن سَبِيلِهِۦ وَهُوَ أَعْلَمُ بِمَنِ ٱهْتَدَىٰ ﴿٣٠﴾

Takový jest dosah jejich vědění; však zajisté Pán tvůj nejlépe ví o tom, kdo zbloudil s cesty Jeho a nejlépe, ví o tom, kdo veden jest (cestou pravou).

وَلِلَّهِ مَا فِى ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَمَا فِى ٱلْأَرْضِ لِيَجْزِىَ ٱلَّذِينَ أَسَٰٓـُٔوا۟ بِمَا عَمِلُوا۟ وَيَجْزِىَ ٱلَّذِينَ أَحْسَنُوا۟ بِٱلْحُسْنَى ﴿٣١﴾

Bohu pak přináleží vše, což na nebi jest a na zemi, aby odměniti mohl ty, kdož konají špatnosti, dle skutků jejich, a odměnil ty, kdož dobro konali (odměnou) krásnou;

ٱلَّذِينَ يَجْتَنِبُونَ كَبَٰٓئِرَ ٱلْإِثْمِ وَٱلْفَوَٰحِشَ إِلَّا ٱللَّمَمَ ۚ إِنَّ رَبَّكَ وَٰسِعُ ٱلْمَغْفِرَةِ ۚ هُوَ أَعْلَمُ بِكُمْ إِذْ أَنشَأَكُم مِّنَ ٱلْأَرْضِ وَإِذْ أَنتُمْ أَجِنَّةٌۭ فِى بُطُونِ أُمَّهَٰتِكُمْ ۖ فَلَا تُزَكُّوٓا۟ أَنفُسَكُمْ ۖ هُوَ أَعْلَمُ بِمَنِ ٱتَّقَىٰٓ ﴿٣٢﴾

ty, kdož straní se velkých hříchů i smilstev a dopouštějí se jen lehkých přestupků: zajisté Bůh bude (vůči nim) nesmírným v odpouštění. On nejlépe zná vás, když vytvořil vás ze země a když byli jste zárodky v lůnech matek svých; počež nesnažte se, abyste očistili se před ním: onť nejlépe ví, kdo bojí se jej.

أَفَرَءَيْتَ ٱلَّذِى تَوَلَّىٰ ﴿٣٣﴾

Co míníš o tom, jenž odvrací se

وَأَعْطَىٰ قَلِيلًۭا وَأَكْدَىٰٓ ﴿٣٤﴾

a dává jen málo a skrblí?

أَعِندَهُۥ عِلْمُ ٱلْغَيْبِ فَهُوَ يَرَىٰٓ ﴿٣٥﴾

Zdaž (ten) má vědomost o věcech skrytých, takže vidí (je)?

أَمْ لَمْ يُنَبَّأْ بِمَا فِى صُحُفِ مُوسَىٰ ﴿٣٦﴾

Či nebyl zpraven o tom, co na stránkách (knih) jest Mojžíše

وَإِبْرَٰهِيمَ ٱلَّذِى وَفَّىٰٓ ﴿٣٧﴾

i Abrahama, věrného (slovu svému)

أَلَّا تَزِرُ وَازِرَةٌۭ وِزْرَ أُخْرَىٰ ﴿٣٨﴾

Že nebude obtěžkána duše břemenem duše druhé;