Zajisté seslali jsme ji, abychom varovali jí, v noci požehnané:
v noci té ustanoveno jest veškeré nakázání moudré,
rozkazem od nás. Myť zajisté vysíláme (posly),
jako milosrdenství od Pána svého: onť zajisté všeslyšící jest, vševědoucí,
Pán nebes i země a všeho, což mezi oběma jest, pevně-li věříte.
Není Boha, kromě něho; obživuje i umrtvuje: Pán váš i Pán otců vašich předešlých.
A přec ještě v pochybnosti zahrávají si.
Však pozoruj je v den, kdy vydají nebesa DÝM zjevný,
jenž zahalí lidstvo: to trest bude bolestný!
(Volati budou): „Pane náš, odejmi od nás trest, my již věříme!“
Jak mohlo by nyní býti jim dáno Napomenutí? Vždyť již byl přišel jim prorok zjevný,
však odvrátili se od něho a řekli: „Posedlý, (jinými) naučený!“
Kdybychom odejmuli od vás trest jen maličko, (k nevíře) vrátili byste se.
V den, kdy udeříme úderem velkým, tehdy pomstíme se!
Však již před nimi na zkoušku postavili jsme lid Faraonův, a přišel jim posel vzácný,
(řka): „Vraťte se mnou služebníky boží: jáť jsem vám poslem důvěryhodným;
a nepovyšujte se nad Boha, neb přicházím k vám s mocí zjevnou;
a útočiště béřu u Pána svého i Pána vašeho, abyste nekamenovali mne.
A jest-li neuvěřili jste jim, oddalte se ode mne.“
Vzýval pak Pána svého: „Titoť zajisté jsou lidem provinilým!“
„Vyjdi se služebníky mými za noci, neb pronásledováni budete.
A zanech za sebou moře zklidněné, neboť voje jejich potopeny budou.“
Kolik zahrad pak opustili a pramenů!
A polí obilných a přebývání vzácných!
A slastí, v nichž rozkoš mívali!
Tak (stalo se): a dědici jich lid jiný jsme učinili.
A nelkalo nad nimi nebe, ni země, a nebylo jim poshověno.
I zachránili jsme syny Israele od muk potupných:
od Faraona, jenž zajisté zpupným byl, a (jedním z výstředníků,
a vyvolili jsme je, vědomě, nad lidstvo veškeré:
a předvedli jsme jim znamení, v nichž zkouška byla zjevná.
„Není jiné smrti nám, vyjma první, a nebudeme pak vzkříšeni:
i přiveďte nám sem otce naše, jste-li pravdomluvnými!“
Zdaž lepšími jsou lidu Tubba' a těch, kdož před nimi byli? Zahladili jsme je, neb byli provinilými!
A nestvořili jsme nebe a zemi a což mezi oběma jest z kratochvíle;
nýbrž stvořili jsme je jen v opravdovosti! Však většina jich není si toho - vědoma.
Zajisté pak den rozdělení bude místem schůzky pro všechny:
den, kdy neprospěje pán sluhovi svému pranic, aniž bude jim pomoženo,
vyjma těch, nad nimiž slituje se Bůh: neb on zajisté mocný jest, moudrý!
Zajisté pak strom Az-Zaqqúm
jak olej rozhřátý vříti bude v břiších,
„Chopte se ho i dovlečte jej doprostřed plamenů;
pak na hlavu jeho lijte muka vody vroucí.
Okus tohoto, neb tys zajisté mocný, vzácný.
Totoť jest, o čem pochybovali jste!“
Zajisté pak bohabojní budou v přebývání bezpečném,
oděni hávy z hedvábí a kmentu, proti sobě sedíce.
Tak (tomu bude): za manželky pak dáme jim děvy černooké, velkooké;
tam objednávati budou si všeho (druhu) ovoce v bezpečí:
neokusí tam jiné smrti, vyjma prvního zemření; a ochrání je Bůh před mukami plamene.
Milostí to bude od Pána a blaženost bude to velká.
Snadným pak učinili jsme (tento Korán) v jazyku tvém, aby snad byli toho pamětlivi.
I dávej pozor: neb oni též pozor dávají.
