Ó lidé, bojte se Pána svého, jenž stvořil vás z jedné duše, a z ní samé stvořil ženu její a z nich obou vzniknouti dal množství mužů a ŽEN: a bojte se Boha. v jehož jménu kladete si vzájemné otázky a ctěte lůna, jež nosila vás. Neboť zajisté Bůh dobře na vás dává pozor.
A dávejte sirotkům cožkoliv jejich jest a nezaměňujte pěkné věci špatnými a neubírejte ničeho ze jmění jejich, abyste tím rozmnožili jmění svá: neboť toto jest velkým zločinem.
Obáváte-li se, že byste nejednali spravedlivě se sirotky, pojměte z žen, které se vám líbí, jen dvě, tři neb čtyři za manželky, však obáváte-li se nějak, že byste nejednali spravedlivě, ožeňte se pouze s jednou, anebo s otrokyní, které pravice vaše dobyla. To usnadní vám vyvarování se nespravedlnosti.
Dávejte ženám štědře jejich věno: a zlíbí-li se jim odstoupiti vám něco z něho, užijte toho ve zdraví a pohodlí.
A nedávejte neschopným jmění svého, které Bůh svěřil vám jako zálohu k výživě jejich, nýbrž vydržujte je z něho a odívejte a mluvte k nim řečí laskavou.
Zkoušejte schopnosti sirotků až dostihnou stáří, kdy mohou vstoupiti v manželství a shledáte-li, že mají zdravý smysl, vy plaťte jim jmění jejich. Však střezte se promarniti je přehnaným utrácením, dříve než byli vyrostli. Bohatý (poručník) nechť zdrží se od dotknutí se jmění sirotka: a kdo jest chudý, nechť béře z něho jenom poctivě. A když vyplácíte jim jmění jejich, dejte si to potvrditi svědky: a Bůh jest postačitelný súčtovatel.
Mužům přináleží podíl z toho, co byli zanechali rodičové jejich a příbuzní: a ženám přináleží podíl z toho, co byli zanechali rodičové jejich a příbuzní: ať dědictví malé jest, aneb velké, nechť určen jest jim z něho podíl.
Když při dělení pozůstalosti přítomni jsou příbuzní a sirotci a chuďasové, obdařte je něčím z ní a mluvte k nim řečí laskavou.
A nechť bojí se utiskovati sirotky ti, kteří v případě, že by sami zanechali slabé potomky, strachovali by se o ně: nechť bojí se Boha a jsou přímí v řeči.
Zajisté ti, kdož utrácejí jmění sirotků neprávě, krmí ohněm útroby své a ztráveni budou plameny jeho.
Bůh nařizuje vám ohledně dětí vašich, abyste dávali hochovi podíl dvou děvčat, a kdyby bylo více děvčat, než dvě, nechť dány jsou jim dvě třetiny dědictví po otci: však je-li pouze jedno děvče, má dostati polovinu, a otec s matkou zemřelého mají každý dostati šestinu dědictví, zanechal-li zemřelý dítko, však nezanechal-li dítka a dědici jeho jsou rodiče, tehdy matce jeho přináleží třetina, a má-li bratry, tehdy matka jeho obdrží šestinu poté, když odkazy a dluhy zemřelého byly vyplaceny. Vy nevíte, který z rodičů neb dětí vašich jest bližším vám v prospěchu. Toto zákonem jest od Boha: Bůh zajisté vševědoucí jest a moudrý.
Polovina z toho, co zanechaly ženy vaše, patří vám, nemají-li dítek: však mají-li děti, přináleží vám čtvrtina z toho, co zanechaly, poté, když vyplaceny byly odkazy a dluhy jejich. A jim patřiti bude čtvrtina z toho, co jste vy zanechali, nemáte-li dítek: však máte-li dítky, tedy patřiti bude jim osmina z toho, co zanechali jste poté, když vyplaceny byly odkazy vaše a dluhy. Učiní-li muž nebo žena dědicem svým vzdáleného příbuzného a má-li tento bratra neb sestru, tu každému z obou náleží šestina a je-li jich více, náleží jim dohromady třetina dědictví poté, když vyplaceny byly odkazy zemřelého a dluhy, aniž by tím bylo komu uškozeno. Toto příkazem jest vám od Boha: a Bůh vševědoucí jest a laskavý.
Tyto jsou meze božích zákonů a kdo poslechne Boha a proroka jeho, uveden bude Bohem v zahrady, pod nimiž řeky tekou: v nich přebývati bude věčně a velká v tom bude blaženost.
A kdo neposlechne Boha a proroka jeho a přestoupí meze zákona jeho, uvržen bude Bohem v oheň, v němž přebývati bude věčně a potupný bude jeho trest.
Dopustí-li se některá z žen vašich smilstva, zavolejte ke svědectví proti nim čtyři z vás: a když tito dosvědčí proti nim, tehdy zavřete je v domech, dokud smrtí nezemřou, aneb Bůh nezjedná pro ně nějakého východiska.
A dopustí-li se dva mužové mezi vámi smilstva, potrestejte je oba: však obrátí-li se kajícně a polepší, nechte je s pokojem, neboť Bůh rád popřává sluchu kajícným a jest slitovný.
Bůh sám rozhodne o pokání těch, kdož páchali špatnost z nevědomosti a brzy poté káli se. Těmto odpustí Bůh: a Bůh zajisté jest vševědoucí, moudrý.
Však nebude popřáno sluchu těm, kdož páchali nepravosti a teprve když některý z nich blízek byl smrti, řekl: „V pravdě, obracím se nyní kajícně k Bohu,“ aniž těm, kteří zemřou v nevíře. Pro tyto přichystali jsme trest bolestný.
Vy, kteří jste uveřili; není dovoleno vám, abyste dědili po ženách svých proti vůli jejich, aniž zbraňovali jim (v provdání se), abyste odejmouti jim mohli část z toho, co dali jste jim před tím (věnem): vyjma, kdyby dopustily se dokázaného smilstva. Buďte laskavými a spravedlivými ve stycích s nimi: a pociťujete-li k nim odpor, možná, že pociťujete odpor k něčemu, v co Bůh vložil veliké dobro.
Přejete-li si vyměniti ženu za jinou a dali jste prvé z nich qintár, nestrhujte z obnosu toho ničeho. Zdaž odejmouti chtěli byste jí co nespravedlivě a zjevným násilím?
A jakž chtěli byste jí co odejmouti, když vešli jste v úzký vzájemný závazek a když ženy vaše přijmuly od vás pevnou smlouvu?
A nebeřte si za manželky ženy svých otců, neboť smilstvem jest to, odporným a zlým zvykem: vyjma toho, co v minulosti se bylo událo.
Zapovězeno jest vám bráti si za manželky vaše matky, vaše dcery, vaše sestry, vaše tety se strany otcovy i matčiny, vaše neteře se strany bratrovy i sestřiny, vaše kojné a vaše soukojenky, matky žen vašich, nevlastní dcery, jimž jste poručníky a jež zrodily se z žen, s nimiž jste souložili: však nesouložili-li jste s těmito, nebudete míti viny, když oženíte se s nimi; a ženy synů vašich, vyšlých z ledví vašeho, a dvě sestry: vyjma toho, co v minulosti se bylo událo. Zajisté Bůh velký jest v odpouštění, slitovný.
Zapovězeny jsou vám též ženy provdané, vyjma těch, které padly do rukou vašich jako otrokyně: takový jest předpis pro vás od Boha. Dovoleno jest vám, vedle toho, abyste hledali si ženy pomocí jmění svého, poctivým způsobem, bez prostopášnosti. Těm, s nimiž jste souložili, dejte věno jim slíbené: toto jest povinností vaší. Však nebude vám počítáno za vinu to, na čem dohodnete se vzájemně vedle povinnosti vám předepsané. A Bůh jest vševědoucí, moudrý.
Ten z vás, jenž není dosti majetným, aby se oženil se svobodnou, věřící ženou, nechť vezme si věřící dívku z těch, kterých dobyla si pravice vaše a Bůh nejlépe zná víru vaši. Vyšli jste jedni z druhých. A žeňte se s otrokyněmi pouze se svolením pánů jejich a dejte jim štědré věno: nechť jsou zachovalé, nikoli prostopášné a nechť nebéřou si milovníků. A když po provdání dopustí se smilstva, nechť určen jest jim trest poloviční trestu provdaných svobodnic: zákon tento jest pro ty, kteří obávají se, že by se prohřešili, (zůstavše neženatými): však zdržíte-li se trpělivě, bude to lepším pro vás. A Bůh jest velký v odpouštění, slitovný.
Bůh přeje si vysvětliti vám jasně vůli svou a vésti vás stezkou oněch, kdož byli před vámi a přijmouti pokání vaše: a Bůh vševědoucí jest a moudrý.
A Bůh přeje si přijmouti pokání vaše, však ti, kteří následují náruživosti své, chtějí, abyste velkým sklonili se sklonem.
Bůh přeje si ulehčiti vám břímě vaše, neboť člověk stvořen byl slabým.
Vy, kteří jste uvěřili, nepromrhávejte jmění svých mezi sebou způsobem špatným, nýbrž jen obchodujte na základě vzájemné dohody: a nezabíjejte sebe samy; Bůh zajisté jest vůči vám slitovný.
Kdožkoliv učiní tak ze zlomyslnosti a špatnosti, za potravu dáme jej ohni: a snadným jest to Bohu!
Vyvarujete-li se velkých hříchů, jež byly vám zapovězeny, smažeme poklesky vaše a uvedeme vás v ráj způsobem čestným.
Nežádejte si toho, čím Bůh hojněji obdařil jedny z vás nad druhé. Mužům dostane se podílu dle zásluh jejich a ženám dostane se podílu dle zásluh jejich. Proste tudíž Boha o milost (darů jeho): Bůh zajisté o všem ví.
Každému určili jsme dědice, kteří převzíti mají to, co byli zanechali rodičové a příbuzní a ti, jimž podali jste pravice své ke smlouvě. Dejte tudíž každému podíl jeho, neboť Bůh zajisté jest všeho svědkem.
Muži postaveni jsou výše žen pro vlastnosti, kterými je Bůh nad ně vyznamenal a pro výdaje, které muži činí pro ně ze svého jmění. Poctivé ženy jsou poslušné a opatrují bedlivě v době nepřítomnosti (manželovy) to, co Bůh si přeje, aby bedlivě opatrovaly. A ty, u nichž obáváte se neposlušnosti, kárejte: vykažte jim oddělené lůžko a bijte je: však jsou-li vás poslušny, nevyhledávejte příčin proti nim. Bůh zajisté jest vznešený, velký.
Obáváte-li se roztržky mezi manželi, zavolejte sudího z rodiny mužovy a sudího z rodiny ženiny: a přejí-li si oba manželé smíru, Bůh zavede shodu mezi oběma: neboť Bůh jest vševědoucí, o všem zpraven.
Uctívejte Boha a nečiňte mu společníků v uctívání. A buďte dobrými k rodičům svým a příbuzným, k sirotkům a chudým, ať spřízněným s vámi anebo cizím, k přidruživším se k vám, poutníkům a těm, jichž dobyla pravice vaše: neboť Bůh nemiluje domýšlivých a chlubilů,
kteří sami jsou skoupými a k lakotě nabádají druhé a skrývají to, čím obdařil je Bůh v štědrosti své: a trest potupný připravili jsme nevěřícím.
A nemiluje těch, kteří dávají cos ze jmění svého proto, aby viděni byli lidmi a nevěří v Boha a v den poslední, Ten pak, jemuž Satan jest soudruhem, zajisté špatného má soudruha!
Jakého zkrácení by byli doznali, kdyby byli uvěřili v Boha a v den poslední a rozdávali z toho, čím obdařil je Bůh? Bůh zajisté dobře ví o nich.
Bůh nezkrátí nikoho ani o váhu zrna hořčičného a dvojnásob odplatí každý dobrý skutek a dána jím bude odměna velká.
A jak bude nepravostným, až předvedeme svědky ze všech národů a tebe předvedeme za svědka proti těmto?
V den onen přáti si budou nevěřící a ti, kdož nebyli poslušni proroka, aby srovnána s nimi byla země; však nezmohou skrýti ničeho před Bohem.
Vy, kteří jste uvěřili, nekonejte modlitbu, když jste opilými, nýbrž vyčkejte, až budete věděti, co mluvíte: rovněž ne, jste-li nečistými — vyjma, jste-li na cestě — dokud jste se byli neumyli. Jste-li nemocni, aneb na cestě, neb přišli jste z nečistého místa, neb měli jste styk se ženou a nenaleznete vody, rozemněte jemný písek a potřete jím tváře a ruce své: neboť Bůh zajisté velký jest v slitovnosti a odpoustění.
Zdaž neviděl's ony, kterým dána byla část Knihy? Kupují blud za dobré vedení a chtějí, abyste i vy zbloudili s pravé cesty.
Však Bůh nejlépe zná nepřátele vaše: a Bůh dostačitelným jest vám ochráncem a pomocníkem.
Jsou mezi Židy někteří, již přemísťují slova (Knihy) a říkají, „Slyšeli jsme a neposlechli jsme, slyš tedy dosud neslyšené a pozoruj nás.“ Pletou slova jazyky svými a popichují proti pravému náboženství. A kdyby řekli; „Slyšeli jsme a poslechli jsme: slyš tedy a pohlédni na nás“ bylo by to lépe pro ně a správnějším. Však Bůh zlořečil jim pro nevíru jejich a pouze málo z nich stalo se věřícími.
Vy, kteří jste obdrželi Knihu, uvěřte v to, co seslali jsme vám na potvrzení toho, co již máte, dříve než smažeme tahy obličejů vašich a obrátíme je dozadu, nebo proklejeme vás jako prokleli jsme rušitele dne sobotního: a rozkaz Boha byl ihned vykonán.
Bůh zajisté neodpustí, aby dáváni mu byli společníci v božství. Jiné hříchy odpustí, komu bude chtíti: však ten, kdo staví Bohu společníky, v pravdě vymyslí velkou špatnost.
Zdaž neviděl's ty, kteří chtěli se ospravedlniti? Však nikoliv: Bůh ospravedlní pouze ty, které bude chtíti a nikdo nebude utištěn ani v nejmenším.
Pohleď, jak vymýšlejí lži o Bohu: to dostačí jako důkaz zjevné nepravosti.
Zdaž neviděl's ty, kteří obdrželi část Knihy? Věří v Džibta a Tághúta a říkají nevěřícím: „Tito vedeni jsou lepší stezkou než ti, kdož uvěřili.“
Těmto zlořečil Bůh a komu Bůh zlořečil, tomu nelze nalézti pomocníka.
Zdaž mají obdržeti podíl v království ti, kteří nedávají bližním ani vlákno z pecky datlové?
Či závidí druhým to, čím obdařil je Bůh z milosti své? Vždyť přece dali jsme rodu Abrahamovu Knihu a moudrost a království velké.
Někteří z nich věří v proroka a někteří vzdalují se ho: však plamen pekla bude dostačitelným trestem!
Ty, kteří neuvěřili ve znamení naše, připalovati budeme ohněm; a jakmile spálena bude kůže jejich, nahradíme ji novou, aby znovu okusili trápení, neboť Bůh zajisté mocný jest a moudrý.
Ty pak, kdož uvěřili a konali dobré skutky, uvedeme do zahrad, pod nimiž řeky tekou: v nich přebývati budou věčně. V nich budou míti ženy bez poskvrny a libým stínem zastíněna budou přebývání jejich.
Bůh zajisté nařizuje vám, abyste vraceli věci vám svěřené majitelům jejich a rozsuzujete-li mezi lidmi, abyste soudili spravedlivě. Bůh zajisté dává vám nejlepší napomenutí: onť slyší a vidí vše.
Vy, kteří jste uvěřili, buďte poslušni Boha a proroka a těch, jimž dána jest moc mezi vámi: a nepohodnete-li se v čem, předneste to Bohu a proroku jeho, věříte-li v Boha a v den poslední. Toto bude nejlepší a nejsprávnější cestou k dohodě.
Zdaž neviděl's ty, kdož mají za to, že uvěřili v to, co zjeveno bylo tobě a co zjeveno bylo před tebou? Přejí si, aby rozsouzeno bylo o nich, před Tághútem, ač nakázáno bylo jim, aby v něho nevěřili: a Satan přeje si, aby zavedeni byli do bludu dalekého.
A když řekne se jim, „Pojďte a přidržte se toho, co sesláno bylo Bohem a proroka,“ vidíš je, pokrytce, odvraceti se od tebe s rozhodností.
Však jak bude jim, až postihne je neštěstí za minulá díla rukou jejich? Pak přijdou k tobě, zapřísahajíce se Bohem, řkouce: „Přejeme si jedině dobra a svornosti.“
Bůh dobře ví, co jest v srdcích jejich. Pročež straň se jich a napomeň je a mluv k nim řečí, jež pronikla by do duší jejich.
Poslali jsme proroky pouze proto, aby poslechnuto jich bylo z dovolení božího. Však přijdou-li k tobě ti, kteří poškodili sebe samy neposlušností svou, prosíce Boha za odpuštění a proroka, aby prosil za odpuštění pro ně u Boha, shledají, že Bůh rád popřává sluchu kajícím, a že jest slitovný.
A při Pánu tvém (přisahám): nebudou věřícími, dokud neustanoví tě soudcem neshod svých. Pak nenaleznou v myslích svých pochybení ohledně rozsudků tvých a podvolí se jim úplným podvolením.
Kdybychom byli dali jim zákonem, aby samy sebe ubíjeli a opouštěli obydlí svá, jen málokdo z nich byl by tak učinil. Však kdyby byli učinili to, k čemu napomínali jsme je, bylo by to bývalo lepším pro ně a případnějším k upevnění víry jejich.
Tehdy byli bychom dali jim velkou odměnu od nás
a byli bychom vedli je stezkou přímou.
A kdožkoli poslušen jest Boha a proroka, bude ve společnosti těch, jež zahrnul Bůh milostí svou: proroků, spravedlivých, mučedníků a pravdomluvných. Dobří to budou soudruzi!
Toto bude milostí jim od Boha: a Bůh dobře ví, koho má vyznamenávati.
Vy, kteří jste uvěřili, buďte obezřelými v boji a postupujte vpřed, v oddílech, aneb hromadně.
Budou mezi vámi někteří zdlouhavci, a potká-li vás neštěstí, řeknou: „Bůh zajisté zvláštní prokázal mi milost, že nezúčastnil jsem se s nimi boje.“
Však docílíte-li úspěchu z milosti boží, řeknou — jako by nikdy nebylo bývalo přátelství mezi nimi a vámi: „Kéž bych byl býval s nimi! Velkého byl bych býval dobyl úspěchu.“
Nechť tedy bojují na stezce boží ti, kdož za život vezdejší kupují si život budoucí: a kdokoli bojuje na stezce boží, ať padne či zvítězí, zajisté bohatou dostane od nás odměnu.
A co zbraňuje vám, abyste bojovali na stezce boží, když zesláblí z mužů a ženy a děti volají: „Pane náš, vyveď nás z tohoto města obývaného utiskovateli a pošli nám od sebe zastánce a pošli nám od sebe ochránce.“
Ti, kdož uvěřili, bojují na stezce boží: a nevěřící bojují na stezce Tághúta: bojujte tedy proti stoupencům Satanovým, neboť slabé budou proti vám léčky Satanovy!
Zdaž neviděl's ty, jimž řečeno bylo: „Zdržte rukou svých na čas od bojů a zachovávejte modlitbu a dávejte povinnou almužnu?“ Však když nařízeno jest jim pak válčení — hle, část jich, bojíc se lidí stejným strachem jako Boha, anebo ještě více, dí: „Pane náš, proč nařizuješ nám teď válčení? Proč neodložíš to ještě na krátkou dobu?“ Rci: „Malým jest požitek tohoto světa a jedině budoucí svět jest pravým dobrem tomu, jenž bojí se Boha: a tam nebudete zkráceni v nejmenším.
Smrt zastihne vás, kdekolivěk budete, i kdybyste byli ve věžích opevněných!“ Potká-li je co dobrého, říkají: „Toto jest od Boha“ a potká-li je co zlého, říkají: „Toto jest od tebe.“ Rci: „Vše jest od Boha!“ Však co se děje s tímto lidem, že téměř nemůže pochopiti toho, co se mu říká?
Cožkoli dobrého tě potká, jest od Boha: a cožkoli zlého tě potká, jest od tebe. Tebe poslali jsme lidstvu jako proroka a Bůh dostačí ti k tomu, jako svědek!
Kdo poslouchá proroka, ten poslouchá Boha. Však neposlali jsme tě jako opatrovníka jejich.
A říkají: „Posloucháme,“ však jakmile odejdou od tebe, někteří z nich hloubají v noci o jiném, než o slovech tvých: ale Bůh dobře zapisuje to, o čem hloubají v noci, Těch straň se a spoléhej na Boha, neboť Bůh postačitelným jest ochráncem!
Zdaž nerozbírají pozorně Korán? Kdyby kdo jiný, než Bůh byl původcem jeho, zajisté našli by v něm četné rozpory.
A jakmile dojde je zpráva, naplňující je buď jistotou anebo strachem, ihned ji rozšiřují. Však kdyby oznámili ji prorokovi nebo vůdcům svým, dostalo by se vysvětlení o ní těm, kdož by si ho přáli. Ale kdyby Bůh nebyl býval milostiv k nám, byli byste následovali Satana, až na málokoho, z vás.
Bojuj tedy na stezce boží a neukládej břemen, vyjma sobě samému a povzbuzuj věřící! Bůh zadrží moc nevěřících, neboť Bůh mocnějším jest jich v náporu a mocnějším v trestání.
Kdož dělati bude prostředníka s úmyslem dobrým, najde odměnu svou: a kdož dělati bude prostředníka s úmyslem zlým, najde odplatu svou. Bůh pak dává dobrý pozor na vše.
A pozdraví-li vás kdo, pozdravte jej ještě lepším pozdravem, neb aspoň opětujte pozdrav. Bůh zajisté vše súčtovává.
Bůh! není boha kromě něho a on vpravdě shromáždí vás v den zmrtvýchvstání, o němž není pochyby — neboť kdo pravdivějším jest Boha v řeči?
A jak přijde, že rozdělili jste se na dvě strany, pokud se týče pokrytců? Vždyť Bůh zavrhl je mezi nevěřící pro skutky jejich. Chcete vésti cestou pravou ty, kterým Bůh dal zblouditi? Tomu, jejž Bůh zavedl s pravé cesty, zajisté nenalezneš východiska.
Rádi by, abyste stali se nevěřícími jako oni, tak abyste byli stejnými. Nepřátelte se tedy s nimi, dokud neopustí zem svou na stezce boží, obrátí-li se k nevíře, tehdy chopte se jich a pobijte je, kdekolivěk je najdete: a nebeřte si ze středu jich ani přátel, ani pomocníků,
vyjma těch, kteří hledají útočiště u spojenců vašich, nebo těch, kteří přišli k vám proto, že srdce jich zbraňují jim, aby válčili proti vám nebo proti lidu svému. Kdyby byl Bůh býval chtěl, byl by dal jim moc nad vámi a byli by bojovali proti vám. Však drží-li se stranou od vás a nebojují proti vám a nabízejí vám mír, Bůh nedává vám příčiny k útočení na ně.
Najdete zase jiné, kteří budou chtít získati důvěry vaší, jakož i důvěry lidu svého. Pokaždé, když navrátí se k rozbroji, zapuzeni budou mezi nevěřící: však nebudou-li držeti se stranou od vás a nenabídnou-li vám mír a nepřestanou-li vztahovati na vás ruce své, tehdy chopte se jich a pobijte je, kdekolivěk je naleznete. Nad těmito dali jsme vám zjevnou moc.
Věřící nezabije věřícího, vyjma omylem: a kdožkoli zabije věřícího omylem, bude nucen vykoupiti věřícího otroka a zaplatiti odškodné rodině zabitého, leda že by tato obrátila obnos ten v almužnu. Však je-li zabitý věřící z národa nepřátelského vám, stačí výkupné věřícího otroka. A přináleží-li k národu, s nímž jste byli učinili smlouvu spojenství, nechť odškodné vyplaceno jest rodině zabitého a vykoupen věřící otrok. A kdo nemá k tomu prostředků, nechť postí se po dva po sobě následující měsíce. Takováto jsou pokání uložená Bohem: a Bůh jest vševědoucí, moudrý.
Však kdožkoli zabije věřícího zúmyslně, toho odměnou bude peklo, v němž přebývati bude věčně: rozhněvá se naň Bůh a zlořečiti mu bude a připraví mu velký trest.
Vy, kteří jste uvěřili, vyjdete-li v boj na stezce boží, buďte obezřetni a neříkejte každému, jejž potkáte a jenž pozdraví vás: „Nejsi věřícím,“ ve své žádostivosti po statcích života pozemského. Bůh zajisté má bohatství velká, Tak byli jste zvyklí jednati dříve: však Bůh byl k vám milostiv. Buďte tudíž obezřetnými, neboť Bůh dobře zpraven jest o tom, co konáte!
Ti z věřících, kteří zůstanou seděti doma, aniž by byli k tomu přinuceni okolnostmi, nebudou postaveni na úroveň s těmi, kdož statečně bojují na stezce boží osobami i statky svými. Bůh vyznamenal vyšším stupněm ty, kteří horlivě bojují statky i osobami svými nad ony, kteří sedí doma. Všem slíbil Bůh krásnou odměnu: však vyznamenal Bůh ty, kdož horlivě bojují, nad ony, kteří sedí doma, velkou odměnou,
vyššími stupni milosti a odpuštěním a milosrdenstvím; a Bůh zajisté velkým jest v odpouštění, slitovným.
Těch, kteří neprávě jednali vůči sobě samým, otáží se andělé smrti: „Jakými byli jste?“ Řeknou: „Byli jsme slabými v zemi.“ Řeknou andělé: „Což nebyla země boží dosti rozsáhlou, abyste nebyli mohli vystěhovati se do jiné vlasti?“ Obydlím těchto bude peklo a zlá bude k němu cesta!
Pouze slabým z mužů a ženám a dětem, již pro slabost svou nebyli s to vymysliti záminku k vystěhování se a nalézti pravou cestu,
těm snad odpustí Bůh, neboť Bůh velký jest v odpouštění a milosti své.
Kdožkoli opustí vlast svou pro věc boží, nalezne mnoho jiných na zemi, přinucených k témuž jednání a bohaté pro středky: a kdo opustí dům svůj, aby vystěhoval se k Bohu o proroku jeho a v tom smrt jej překvapí: odměna tohoto spadá v ruce Boha a Bůh velkým jest v odpouštění, slitovným.
A když potloukati se budete po zemi, nebudete míti viny, když zkrátíte modlitby své, obáváte-li se, že přepadnouti mohli by vás nevěřící: zajisté nevěřící jsou vašimi zjevnými nepřáteli.
A když budeš ve středu jejich a zavoláš je k modlitbě; tehdy nechť část jich povstane k modlitbě, vzavše k sobě zbraně své: a když byli skončili uctívání svá, nechť odejdou dozadu. Pak nechť přijde druhá část, která dosud nebyla vykonala své modlitby a nechť modlí se s tebou. Nechť jsou obezřetnými a mají zbraně pohotově. Nevěřící rádi by viděli, kdybyste nedali pozor na zbraně své a zavazadla, aby pak najednou mohli vrhnouti se na vás. A nebude počítáno vám za vinu, odložíte-li zbraně své, když obtěžovati vás bude déšť nebo když budete nemocni: však buďte obezřelými! Bůh zajisté připravil trest potupný nevěřícím.
A když skončili jste modlitbu, mějte stále na paměti Boha a vzývejte ho v stoje i v sedě i v leže: a jakmile jste v bezpečí, vykonávejte pilně modlitbu. Neboť modlitba jest předepsanou povinností věřícím v hodiny pevně stanovené.
Neochabujte v pronásledování nepřátel: trpíte-li, oni zajisté trpí stejně jako vy: ale vy očekáváte od Boha to, co oni nemohou očekávati. A Bůh vševědoucí jest a moudrý.
Zajisté seslali jsme ti Knihu pravdy, abys rozsuzoval mezi lidmi dle toho, co zjevil ti Bůh: však nehádej se s proradnými,
nýbrž pros Boha za odpuštění, neboť Bůh velkým jest v odpouštění, slitovný.
Nerokuj (s námi) ve prospěch těch, kteří sami sebe zrazují, neboť Bůh nemiluje proradných, zlo činících.
Ti mohou skrýti se před lidmi, však nemohou skrýti se před Bohem: onť zajisté jest přítomen, když za noci vedou rozhovory, jež se mu nelíbí. A Bůh zahrnuje ve vědění svém cokoliv konají.
Hle, vy přimlouváte se za ně v tomto životě pozemském: však kdo přimluví se za ně u Boha v den zmrtvýchvstání a kdo bude jejich ochráncem?
Ale ten, jenž dopouští se zlého, a poškozuje tím vlastní duši, však poté prosí Boha za odpuštění, shledá, že Bůh velký jest v odpouštění, slitovný.
A kdokoli dopouští se zlého skutku, dopouští se ho k vlastní škodě: a Bůh vševědoucí jest a moudrý.
Kdokolivěk dopouští se poklesku, neb zlého skutku a pak svaluje jej na nevinného, uvaluje na se vinu klamného osočování a špatnosti zjevné.
Nebýti milosti boží vůči tobě a milosrdenství jeho, byli by tě zavedli na bludnou stezku ti z nich, kteří umínili si, že zavedou tě v blud: však zavedli jedině sebe samy v blud, a neuškodí ti v nejmenším. Bůh seslal ti Knihu a moudrost a naučil tě tomu, cos nevěděl: zajisté velká byla milost boží nad tebou!
Nic dobrého není ve většině jejich tajných rozprav: jedině ten, kdo nabádá k almužně a k dobrým skutkům, nebo k svornosti mezi lidmi a činí tak z touhy, aby zalíbil se Bohu, zajisté obdrží od nás odměnu velkou.
Však kdožkolivěk odtrhne se od proroka poté, když jasně naznačeno bylo mu dobré vedení a následovati bude jinou stezku, než stezku věřících, k tomu obrátíme se zády, stejně jako on obrátil se zády k nám a uvrhneme jej v peklo: věru, zlá bude to cesta.
Bůh zajisté neodpustí těm, kteří staví mu rovné: vše ostatní odpustí, komu bude chtíti, však ten, kdož staví si jiné bohy vedle Boha, daleko zbloudil v bludu svém.
Vzývají místo Boha, jen ženská božství; a tak vzývají vlastně jen Satana odbojného,
jenž zlořečen byl Bohem. Řekl: „Jistotně vezmu si určitou část služebníků tvých
a jistotně zavedu je a vášně v nich probudím: jistotně poručím jim a jistotně uřezávati budou uši zvířatům: jistotně nakáži jim a jistotně hyzditi budou stvoření boží.“ Kdož pak béře si za ochránce Satana spíše než Boha, vrhá se ve ztrátu nade vše zjevnou.
Činí jim sliby a probouzí v nich vášně: však pouhým mamem a klamem jsou sliby Satanovy.
Obydlím těchto bude peklo a nenaleznou z něho východiska.
Ty pak, kdož uvěřili a konali dobré skutky, uvedeme v zahrady, pod nimiž řeky tekou: v nich přebývati budou věčně. Toto jest pravdivý slib od Boha a kdo pravdivějším jest Boha v daném slovu?
Ne dle přání vašich (stane se tak), aniž dle přání těch, kteří obdrželi Knihu. Kdo zlo činiti bude, dle skutků svých odměněn bude a nenajde vedle Boha zastánce, ni pomocníka.
Kdož pak dobro činiti bude, ať muž, či žena, a jsou-li věřícími, vstoupí do ráje a nebudou zkráceni v nejmenším.
Kdo lepší má náboženství nad toho, jenž odevzdal se do vůle boží a koná dobro a následuje víru Abrahamovu, jenž pevný byl ve víře: a zajisté učinil Bůh Abrahama přítelem svým.
Bohu náleží vše, což na nebi jest i na zemi: a Bůh vše obsahuje (ve vědění svém).
Budou dotazovati se tebe ohledně žen. Rci: „Bůh poučil vás (již) ohledně jich a dále máte to, co čteno vám bylo v Knize ohledně sirotků pohlaví ženského, kterým nedáváte to, co po zákonu jim patří a které zdráháte se pojmouti za manželky: a ohledně slabých dětí a spravedlivého zacházení se sirotky. Není dobrého skutku, který byste byli vykonali, aniž Bůh by o něm nevěděl.“
Obávala-li by se žena, že manžel její bude s ní špatně nakládati, aneb míti k ní odpor, nebude jim počítáno za vinu, dohodnou-li se vzájemně smírem, neboť vzájemný smír jest ze všeho nejlepší. Duše (lidí) nakloněny jsou lakotnosti: však jste-li dobročinnými a bojíte-li se Boha, Bůh zajisté dobře zpraven jest o tom, co činíte.
Nebudete nikdy s to, abyste se všemi ženami svými zacházeli stejně i když by to bylo vřelým přáním vaším: však nepoddávejte se úplně (ochabnutí) náklonnosti své (k některé z nich), tak abyste ji ponechali jako odloženou. Avšak dohodnete-li se vzájemně a budete báti se Boha; Bůh zajisté velkým jest v odpouštění, slitovným.
Ale rozejdou-li se oba manželé, Bůh z hojnosti své dá jim náhradu, neboť Bůh nesmírný jest v bohatství, moudrý.
Bohu přináleží vše, což na nebi jest i na zemi; a napomenuli jsme již ty, kteří obdrželi Knihu před vámi, aby báli se Boha: bojte se tedy Boha! A neuvěříte-li, vězte, že Bohu přináleží vše, což na nebi jest i na zemi: Bůh zajisté nesmírný jest v bohatství a chvályhodný.
A Bohu přináleží vše, což na nebi jest i na zemi — a Bůh zajisté dostačí jako ochránce!
Kdyby — ó lidé — zlíbilo se mu, nechal by vás zajíti a stvořil by jiné lidi na vašem místě, neboť Bůh jest všemocný.
Přeje-li si kdo z vás odměnu tohoto světa, věz, že u Boha jest odměna tohoto světa i světa budoucího: a Bůh vše slyší a pozoruje.
Vy, kteří jste uvěřili, přidržujte se pevně spravedlivosti, když svědčíte před Bohem, i kdybyste měli svědčiti proti sobě samým, proti svým rodičům nebo příbuzným, proti bohatému nebo chudému, neboť Bůh blíže jest vám, než vy bohatému či chudému. Pročež nenásledujte náklonností svých, abyste neodchýlili se od pravdy. A odepřete-li (svědectví svého), nebo vyhnete se stranou — Bůh zajisté zpraven jest o skutcích vašich.
Vy, kteří jste uvěřili, věřte v Boha a proroka jeho a v Knihu, seslanou proroku jeho a v Knihu, jež seslána byla před tím. A kdožkoli nevěří v Boha a anděly jeho a Knihy jeho a proroky jeho a v den poslední, ten daleko zbloudil v bludu svém.
Zajisté ti, kdož (zprvu) uvěřili, pak zpět upadli v nevíru, pak zase uvěřili a poté opět stali se nevěřícími a silněji zatvrdili se v nevíře své — těm neodpustí Bůh a nepovede je stezkou pravou.
Ohlašuj pokrytcům radostnou zvěst, že očekává je trest bolestný.
Je, kteří béřou si nevěřící za přátele raději než věřící: činí tak snad a kdož pravdivějším jest z touhy, aby dobyti si u nich cti? Zajisté čest veškerá Bohu přináleží!
Bůh zjevil vám již v Knize: Když naslouchati budete znamením božím, nebude jim věřeno, nýbrž s výsměchem přijata budou. Pročeš, nesedejte si s nevěřícími, dokud neobrátí řeč jiným směrem, jinak stanete se stejnými. Bůh pak za jisté shromáždí pokrytce a nevěřící v pekle všechny.
Ty, kteří pozorují vás a vyčkávají, Dobyli-li jste vítězství z vůle boží, praví: „Což nejsme s vámi?“ Když pak nevěřící dobyli úspěchu, říkají těmto: „Neměli-li jsme my převahu a nechránili-li jsme vás před věřícími?“ Bůh pak rozsoudí mezi vámi v den zmrtvýchvstání a nedá zajisté nevěřícím převahy nad věřícími.
Pokrytci rádi by oklamali Boha, však naopak Bůh oklame je! Když povstávají k modlitbě, činí tak lenivě, a ledabyle a jen proto, aby viděni byli lidmi: však pramálo vzpomínají Boha.
Potácejí se mezi oběma (stranami), nenáležíce ani k jedněm, ani k druhým: a tomu, jejž zavedl Bůh, nenalezneš stezky pravé.
Vy, kteří jste uvěřili, nebeřte si nevěřící za přátele raději než věřící. Či chcete dáti Bohu zjevné právo nad sebou (k potrestání vás)?
Pokrytci zajisté uvrženi budou v nejhlubší propast ohně a nenalezneš jim zastánce,
vyjma těch, kdož kajícně obrátí se a polepší a přidrží se pevně Boha a ukáží se opravdovými ve víře své: tito zařaděni budou mezi věřící a věřícím dá Bůh odměnu velkou.
Proč uděloval by vám Bůh trest, jste-li vděčnými a věříte-li? Bůh zajisté jest vděčny a vševědoucí.
Bůh nemiluje veřejného šíření zlých řečí, vyjma kdyby někomu bylo ublíženo: a Bůh slyší a vidí vše.
Ať již veřejně šíříte dobré, neb tajíte je, anebo odpouštíte zlé — Bůh zajisté velkým jest i odpouštění, všemocným.
Zajisté ti, kteří nevěří v Boha a proroky jeho a chtějí odděliti Boha od proroků jeho, praví: „Věříme některým a některým nevěříme,“ a chtějí bráti se střední cestou.
Tito jsou ti praví nevěřící — a nevěřícím připravili jsme trest potupný!
Ti pak, kdož uvěřili v Boha a proroky jeho a nečiní rozdílu mezi žádným z nich, obdrží odměnu svou — a Bůh velkým jest v odpouštění, slitovným.
Budou žádati tě oni, kteří byli obdrželi Knihu, abys učinil, aby seslána byla jim kniha s nebe. Však od Mojžíše žádali již více nad to, řkouce: „Dejž spatřiti nám Boha jasně.“ Tehdy zasáhl je blesk za nepravost jejich. Poté postavili si tele modlou, ač před tím jasná znamení jim byla dána: nicméně, odpustili jsme jim to, a dali jsme Mojžíšovi moc zjevnou.
A pozdvihli jsme horu nad hlavami jejich, činíce smlouvu s nimi a řekli jsme jim: „Vstupte do brány uctívajíce Boha“ a řeku jsme jim: „Neznesvěcujte dne sobotního“ a přísnou učinili jsme s nimi smlouvu.
Však proto, že nedodrželi smlouvy své a nevěřili ve znamení boží a neprávě zabíjeli proroky a řeč jejich byla: „Neobřezána jsou srdce naše“ ano, proto zapečetil jim Bůh srdce pro nevíru jejich: a pouze málo jich jest věřícími.
A pro nevíru jejich a proto, že o Marii nectnou vynašli pomluvu,
a proto, že říkají: „Zajisté zabili jsme Mesiáše, Ježíše, syna Mariina, proroka božího.“ Však nezabili ho, aniž ukřižovali, nýbrž kohosi jemu podobného a ti, kdož různá o tom měli mínění, byli o tom v pochybnostech. Nevědí o tom ničeho určitého: pouze přidržují se domněnek. Nezabili ho ve skutečnosti,
nýbrž Bůh pozdvihl jej k sobě: neboť Bůh mocný jest a moudrý.
Nebude jednoho mezi těmi, kteří obdrželi Knihu, jenž by nevěřil v něho dříve než zemře: a v den zmrtvýchvstání Ježíš bude svědčiti proti nim.
Pro nešlechetnost některých Židů a proto, že odvracejí mnohé od stezky boží, zapověděli jsme jim jísti některé dobré věci, jež dříve dovoleny jim byly:
a proto, že provozovali lichvu, ač byla jim zakázána a proto, že promrhávali statky druhých v prostopášnosti: a připravili jsme nevěrícím trest bolestný.
Však těm z nich, kteří jsou pevného vědění, jakož i věřícím, již věří v to, co sesláno bylo tobě a v to, co sesláno bylo před tebou: a těm, kteří zachovávají modlitbu a dávají almužnu a kdož věří v Boha a v den poslední: těm dáme odměnu velkou.
Zajisté dali jsme ti zjevení, jakož dali jsme je Noemovi a prorokům po něm: a jakož dali jsme je Abrahamovi a Ismaelovi a Isákovi a Jakubovi a kmenům a Ježíšovi a Jobovi a Jonáši a Áronovi a Šalamounovi, a jakož Davidovi dali jsme žalmy.
A jiným prorokům, o nichž jsme ti vyprávěli již dříve a prorokům, o nichž ti nebudeme vyprávěti: a Bůh zajisté rozmlouval s Mojžíšem.
Tito proroci jsou, hlásající zvěsti a varující, aby po příchodu jich lidé neměli právoplatné výmluvy u Boha: a Bůh zajisté mocný jest a moudrý!
Však Bůh sám dosvědčuje pravost toho, co ti byl seslal: že seslal ti je ve vědění svém a andělé též to dosvědčují, však Bůh zajisté dostačitelným jest svědkem.
Zajisté ti, kdož nevěří a odvracují druhé od stezky boží, daleko zbloudili v bludu svém.
Těm, kdož nevěří a dopouštějí se nepravosti, zajisté neodpustí Bůh nikdy a neuvede je na cestu pravou,
vyjma cesty k peklu, v němž přebývati budou věčně: a zajisté snadným to bude Bohu!
Ó lidé, nyní přišel k vám prorok s pravdou od Pána vašeho: uvěřte a bude to lepším pro vás. Však neuvěříte-li vězte, že Bohu zajisté přináleží, cožkoli na nebi jest i na zemi a že Bůh jest vševědoucí, moudrý.
Vy, kteří obdrželi jste Knihu, nepřekročujte mezí víry své a mluvte o Bohu pouze pravdu. V pravdě Mesiáš, Ježíš, syn Mariin, jest pouze prorokem božím a slovem jeho, jež vtěleno bylo v Marii a duchem, přicházejícím od něho. A věřte v Boha a v proroky jeho a neříkejte: „Trojice.“ Zanechte toho: bude to lepším pro vás! V pravdě Bůh jest Bůh Jediný a při slávě jeho! nemá syna: jemu přináleží, cožkoliv na nebi jest i na zemi, a Bůh jest dostačitelným ochráncem.
Neopovrhuje Mesiáš tím, aby byl služebníkem Boha, aniž andělé, Bohu nejbližší:
a ty, kdož opovrhují službou Bohu a naplněni jsou pýchou, shromáždí Bůh k sobě všechny. A pokud se týče těch, kdož uvěřili a konali dobré skutky, ty odmění Bůh po zásluhách jejich a rozmnoží milost svoji nad nimi: však pokud se týče těch, kteří opovrhovali Bohem a byli pýchou naplněni, ti potrestáni budou trestem bolestným, a nenaleznou mimo Boha ochránce aneb zastánce.
Ó lidé, nyní přišel vám důkaz od Pána vašeho a seslali jsme vám světlo jasné.
A pokud se týče těch, kdož uvěřili v Boha a pevně přidrželi se jej, těm vstoupiti dá Bůh ve slitování a milost svou a povede je k sobě stezkou přímou.
Budou žádati tě o rozhodnutí. Rci: „Bůh radí vám toto ohledně vzdálených příbuzných. Zahyne-li muž, nezanechav dítek a má sestru, této nechť připadne polovina z toho, co zanechal. A kdyby ona zemřela bezdětna, bude bratr jejím dědicem. A kdyby bylo dvé sester, tedy obdrží dvě třetiny z toho, co zanechal bratr. A jsou-li zde sourozenci, bratři a sestry, každý muž nechť obdrží podíl dvou žen. Bůh poučuje vás jasně, abyste nezbloudili: a Bůh o všem ví.“
