Tato jsou znamení Knihy zjevné:
ty snad soužíš se proto, že nechtějí uvěřiti.
Kdybychom chtěli, seslali bychom jim s nebe znamení, před nímž sklonily by se šíje jejich v ponížení:
však není nového napomenutí, přišedšího jim od Milosrdného, aniž by se od něho neodvraceli.
A lží nazvali je, však dojde je zpráva o tom, z čeho si byli žert tropili.
Což nepohlédli na zemi — kolika na ní dali jsme vzrůsti druhům rostlin vzácných?
Zajisté v tom jest znamení: však většina jich nevěří.
A dojista Pán tvůj mocný jest, slitovný.
(Pomni), když zavolal Pán tvůj Mojžíše: „Jdi k lidu nepravostnému:
lidu Faraonovu, Což nebudou báti se mne?“
Řekl (Mojžíš): Pane můj, bojím se, že lhářem nazvou mne.
A stísněna jest hruď, má a není volný jazyk můj: pročež pošli pro Árona.
Mají proti mně obvinění a bojím se, aby mne nezabili.“
Řekl (Bůh): „Nikoliv. Jděte oba se znameními našimi: my s vámi budeme, naslouchajíce.
A jděte k Faraonovi a rcete: „Myt zajisté posly jsme Pána veškerenstva:
i vyšli s námi syny Israele.“
Řekl (Farao): „Což nevychovali jsme tě mezi námi za dětství a což nedlel jsi mezi námi po mnoho let věku svého?
A učinil's skutek, kterýs učinil: jsi nevděčníkem.“
Řekl (Mojžíš): Ano, učinil jsem jej tehdy a byl jsem pobloudilím:
a prchl jsem od vás, ježto bál jsem se vás: však dal mi Pán můj moudrost a učinil mne jedním z poslů.
A jest to dobrodiní, jehož popřál's mi, že zotročil jsi syny Israele?“
Řekl Farao: „Kdo jest (ten) Pán veškerenstva?“
Řekl (Mojžíš): „On Pánem jest nebes i země a všeho, což mezi oběma jest — dovedete-li uvěřiti.“
Řekl (Farao) k těm, kteří byli kol něho: „Neslyšíte?“
Řekl (Mojžíš): „Jest Pánem vaším a Pánem otců vašich předešlých.“
Řekl (Farao): „Zajisté prorok váš, jenž poslán byl k vám, jest duchem posedlý.“
Řekl (Mojžíš): „Jest Pánem východu a Pánem západu a všeho, což mezi nimi jest — dovedete-li to pochopiti.“
Řekl (Farao): „Vezmeš-li si za Boha někoho jiného kromě mne, učiním tě jedním z uvězněných.“
Řekl (Mojžíš): „I když předvedu ti důkaz zjevný?“
Řekl (Farao): „Předveď jej, jsi-li pravdomluvný.“
Tehdy vrhl (Mojžíš) hůl svou na zem, a hle, stala se hadem zjevným.
Poté Pak vztáhl ruku svou, a hle, bílá byla (v zraku) hledících.
Řekl (Farao) k předákům svým, kolem sebe: „Totoť zajisté kouzelník jest učený.
Chce vyhnati vás ze země vaší kouzelnictvím svým: co nařizujete?“
Řekli: „Poodlož (odpověď) jemu a bratru jeho: a pošli do všech měst shromažďovatele,
kteří přivedou ti všechny kouzelníky učené.“
I shromážděni byli kouzelníci na schůzku v den určený:
a bylo řečeno lidem: „Shromáždíte-li se všichni,
abychom snad následovali kouzelníky, budou-li vítěznými?“
A když přišlo kouzelnictvo, řekli Faraonovi: „Dostaneme odměnu, budeme-li vítěznými?“
Řekl: „Ano: a v tom případě též budete z těch, kdož mně jsou nejbližší.“
Řekl, jim Mojžíš: „Vrhněte na zem, co máte k vrhání.“
I vrhli na zem provazy své a hole své a řekli: „Při moci Faraonově, myť zajisté jsme vítěznými!“
I vrhl Mojžíš na zem hůl svou a požrala jich divy vylhané.
Tehdy padli kouzelníci úctou na tváře své
a řekli: „Uvěřili jsme v Pána veškerenstva,
Řekl (Farao): „Zdaž uvěřili jste v něho dříve, než dovolil jsem vám? Tenť zajisté jest náčelníkem vaším, jenž naučil vás kouzlům — a dobře seznáte (moc moji): dojista pak dám uřezati vám ruce i nohy pokřižmo a dám ukřižovati všechny vás.“
Řekli: „To neuškodí nám, neb v pravdě k Pánu svému navrátíme se.
Zajisté přejeme si, aby odpustil nám Pán náš hříchy naše, neb my byli jsme prvními z věřících.“
I vnukli jsme Mojžíšovi: „Vyjdi za noci se služebníky mými: neb dojista pronásledováni budete.“
A poslal Farao do měst shromažďovače,
řkoucí: „Onino (Israelští) jsou hrstka nepočetná
a rozzuřeni jsou proti nám:
my pak četní jsme a obezřetní.“
Tak způsobili jsme, aby vyšli ze zahrad a od pramenů
a pokladů a bydlišť převzácných:
tak (stalo se): a dali jsme vše to dědictvím synům Israele.
Následovali je pak za jitra.
A když shlédli se navzájem oba vojové, řekli soudruzi Mojžíšovi: „Zajisté jsme teď dohoněni.“
Řekl: „Nikoliv: zajisté Pán můj se mnou jest a (dobře) povede mne.“
I vnukli jsme Mojžíšovi: „Udeř holí svou moře.“ I rozstouplo se a každá z obou částí zvedla se jak hora veliká.
Poté pak dali jsme přiblížiti se oněm druhým.
A zachránili jsme Mojžíše a kdož s ním byli, všechny:
poté pak potopili jsme ony druhé.
Zajisté v tomto jest znamení: však většina jich nevěří;
ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný.
A předříkávej jim děje Abrahame,
když řekl otci svému i lidu svému: „Co uctíváte?“
Řekli: „Uctíváme modly a jsme jim stále oddáni.“
Řekl: „Zdaž slyší vás, když k nim voláte?
Aneb prospěti vám mohou, či uškoditi?“
Řekli: „Nikoliv, však shledali jsme otce své již takto činící.“
Řekl: „Co míníte? To, co uctívali jste
a co uctívali otcové již vaši předešlí,
(modly ty) mne nepřáteli jsou: (není Boha), kromě Pána veškerenstva,
jenž stvořil mne a jenž vede mne (pravou cestou),
jenž krmí mne i napájí mne,
a když onemocním, uzdraví mne;
jenž mi dá zemřít a pak vzkřísí mne:
a jenž přeji si, aby odpustil mi hříchy mé v den soudný.
Pane můj, dej mi soudnost a připoj mne ke spravedlivým:
a dej mi pověst pravdomluvnosti u pokolení příštích:
a dej mi podíl na dědictví zahrady rozkoše:
a odpusť otci mému, že byl jedním z bloudících:
a nepotup mne v den kdy vzkříšeni budou:
v den, kdy neprospějí nikomu statky, aniž děti:
vyjma toho, kdož přijde k Bohu se srdcem zdravým:
a kdy přiblížen bude ráj k bohabojným:
a představeno bude peklo svedeným:
a řečeno jim bude: „Kde jest to, co uctívali jste
vedle Boha? Zdaž mohou pomoci vám, aneb pomoci sobě samým?
A vmeteni budou v ně oni i (jimi) svedení,
a vojska Iblísova veškerá.
Řeknou, odporujíce si v pekle navzájem:
„Při Bohu. zajisté byli jsme v bludu zjevném,
když stavěli jsme vás na roveň Pánu veškerenstva:
kdo jiný svedl nás, než provinilci?
a kdyby bylo nám návratu, tehdy jistě byli bychom z věřících!“
Zajisté, v tomto jsou znamení: však většina jich nevěří;
ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný.
Lid Noemův též nazval lháři posly své,
když řekl jim bratr jejich Noe: „Což nebudete báti se Boha?
Jáť pak jsem vám poslem důvěryhodným:
pročež bojte se Boha a poslechněte mne.
Nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva;
pročež bojte se Boha a poslechněte mne.“
Řekli: „Zdaž věřit tobě budeme, když následují tě jen nejsprostší?“
Řekl: „Co vím o tom, co oni dělali?
Súčtování s nimi jest na Pánu mém — kéž byste tomu rozuměli!
Já přece neodstrčím těch, kdož věří,
neb jsem jen varovatelem zjevným.“
Řekli: „Nepřestaneš-li, Noe, dojista budeš jedním z ukamenovaných.“
Řekl: „Pane můj, věru lid můj lhářem nazval mne.
Rozhodni tedy mezi mnou a jimi jasným rozhodnutím a zachraň mne, jakož i ty, kdož se mnou jsou z věřících.“
I zachránili jsme jej a kdož byli s ním, v arše přeplněné,
poté pak potopili jsme všechny zůstavší.
Zajisté v tomto jest znamení; však většina jich nevěří,
ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný.
Též (kmen) 'Ád lháři nazval posly své,
když řekl jim bratr jejich Húd: „Což nebudete báti se Boha?
Jáť pak jsem vám poslem důvěryhodným:
ať pročež bojte se Boha a poslechněte mne.
Nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva.
Zdaž stavěti budete na všech pahrbcích znamení pro kratochvíli?
A činiti si budete stavby jako by pro věčné obývání?
A když vládnete, vládnete jako utiskovatelé?
I bojte se Boha a poslechněte mne.
A bojte se toho, jenž rozhojnil vás v tom, co víte:
a rozhojnil vás v dobytčatech a dětech:
a v zahradách a pramenech
jáť bojím se pro vás trestu dne velkého.“
Řekli: „Nám jedno jest, varuješ-li nás, aneb nejsi-li varovatelem:
toto jsou pouze báchorky starých,
a my nebudeme ztrestáni.“
A lhářem nazvali jej i zahladili jsme je: zajisté v tomto jest znamení; však většina jich nevěří;
ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný.
Též (kmen) Tsemúd lháři posly nazval,
když řekl jim bratr jejich Sálih: „Což nebudete báti se Boha“
Jáť zajisté jsem vám poslem důvěryhodným:
pročež bojte se Boha a poslechněte mne.
A nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva?
Zdaž ponecháni budete v tom, co máte zde, v bezpečí?
a polností a datlovníků, větví, štíhlých:
a vytesávati budete si v horách domy dovedně?
I bojte se Boha a poslechněte mne;
a neposlouchejte nařízení výstředníků,
kteří pohoršují zemi a nepolepšují ji.“
Řekli: „Tys pouze jedním z očarovaných:
jsi pouze člověk, jako my: pročež předveď nám znamení, jsi-li z pravdomluvných.“
Řekl: „Tato velbloudice (bude jím): jí patřiti bude napití a vám patřiti bude napití ob den určený.
Však nepřičiňte jí zlého, jinak zachvátí vás trest dne velkého.“
Nicméně přeřezali žíly jí a litovali toho zrána,
neboť zachvátil je trest. Zajisté v tomto jest znamení: však většina jich nevěří;
ale Pán tvůj mocný jest a slitovný.
Lháři nazval lid Lotův posly své,
když řekl jim bratr jejich Lot: „Což nebudete báti se Boha?
Jáť jsem vám poslem důvěryhodným:
pročež bojte se Boha a poslechněte mne.
A nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva.
Zdaž vcházeti budete k mužům, z tvorstva veškerého?
A zanecháte, co Bůh stvořil vám za manželky? Opravdu jste lidem chybujícím!“
Řekli: „Nezanecháš-li této řeči, Lote, zajisté budeš jedním z vyhnanců.“
Řekl: „Jáť činů vašich hrozím se:
Pane můj, spas mne a rodinu mou od toho, co činí tito:“
I zachránili jsme jej a rodinu jeho veškerou,
vyjma stařeny, jež omeškala se,
a pak zahubili jsme všechny ostatní.
A dštili jsme na ně deštěm, a špatný to byl déšť pro ty, jež varovali jsme!
Zajisté znamení jest v tomto: však většina jich nevěří;
ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný.
Též obyvatelé hvozdu (Madianského) lháři nazvali posly své,
když řekl jim Šu'ejb: „Což nebudete báti se Boha?
Jáť jsem vám poslem důvěryhodným:
pročež bojte se Boha a poslechněte mne.
A nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva.
Dodržujte správnou míru a nebuďte z těch, kdož na ní utrhují:
važte dle spravedlnosti přímé:
a neokrádejte lidi o věci jejich, aniž prostopášnostmi pohoršujte zemi:
a bojte se toho, jenž stvořil vás i pokolení předešlá.“
Řekli: „Ty zajisté's jen jedním z očarovaných.
A tys jen člověk, jako my; a my považujeme tě za jednoho z prolhaných:
dej spadnouti na nás kus nebe, jsi-li pravdomluvným.“
Řekl: „Pán můj nejlépe ví o tom, co činíte.“
Tak lhářem nazvali jej: i zachvátil je trest dne mračného: zajistéť byl to trest dne velkého!
Zajisté znamení jest v tomto, však většina jich nevěří,
ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný.
A tento (Korán) zajisté jest sesláním od Pána veškerenstva:
sestoupil s ním dolů duch věrný
na srdce tvé, abys byl jedním z varovatelů,
v jazyku jasném arabském.
Onť zajisté předpověděn jest v Písmech předešlých:
což není to znamením pro ně, že věděli o něm již učení ze synů Israele?
A kdybychom byli seslali jej na některého z cizinců,
a byl by četl jim jej, nebyli by bývali v něj věřili.
A takovýmto způsobem uvedli jsme jej do srdcí provinilců:
že neuvěří v něj, dokud neshlédnou trest svůj bolestný;
a přijde na ně znenadání, aniž by tušili.
Tehdy řeknou: „Může nám býti poshověno?“
Zdaž tedy budou chtíti (nyní), aby uspíšen byl trest náš?
Co míníš? Popřejeme-li jim radostí světa po léta
a pak přijde na ně, co bylo jim slíbeno,
co prospěje jim to, z čeho se byli radovali?
Ale nezahladili jsme města, aniž by bylo mělo své varovatele
k napomenutí: myť zajisté nebyli jsme křivditeli.
Nesestoupili pak (s Koránem) zlí duchové;
a nepříslušelo jim to, aniž byli s to tak učiniti,
neb oni od slyšení jeho jsou vzdáleni.
I nevzývej spolu s Bohem boha jiného, abys nebyl jedním z trestaných,
a varuj příbuzné své nejbližší,
a stři křídlo své ochrany nad těmi, již následují tě z věřících.
A když neposlechnou tě, rci: „Jáť zajisté prost jsem viny na tom, co činíte,“
spoléhej na Mocného, Slitovného,
jenž vidí tě, když vstáváš k modlitbě,
jakož i chování tvé mezi těmi, kdož uctívají jej,
neboť on všeslyšící a vševědoucí jest.
Oznámím vám, na koho sestupují zlí duchové?
Sestupují na všechny prolhance hříšné,
kteří házejí (do vzduchu věci) z doslechu a vět šina jich lháři jsou;
a BÁSNÍCI, jež následují (jimi) zvábení:
zdaž nevidíš, že bloudí po všech údolích?
Vyjma těch, kteří uvěřili a konají dobré skutky a vzpomínají často Boha a hájí se poté, když bylo jim ukřivděno: a seznají křivditelé, jakým zvrácením budou zvráceni.
