a při spárovaném a jedinečném
Což není v tom pro člověka rozvážného přísaha?
Neviděls, co učinil Pán tvůj ´Ádovcům
Iramu, jenž proslul sloupy svými,
jimž nic podobného nebylo stvořeno v žádné zemi,
a kmeni Thamúd, jenž skály v údolí prorážel,
a Faraónovi, který na kůly narážel,
a těm, kdož v zemích vzpurní byli
a pohoršení v nich pak šířili?
Však Pán tvůj proti nim důtky trestající rozpoutal,
neb Pán tvůj neustále na číhané stál.
Co člověka se týče, když Pán jeho jej zkoušce podrobuje a štědrosti a dobrodiním jeho zahrnuje, pak on hovoří: \"Pán můj mi poctu prokazuje.
Když naopak jej zkouší tím, že příděl obživy mu odměřuje, pak on hovoří: \"Pán můj mě ponižuje.\"
Však pozor! Vždyť vy sirotky nectíte,
ani k nakrmení nuzných se navzájem nevybízíte
však dědictví slabých nenasytně pohlcujete
a jen bohatství v lásce vášnivé máte.
Však pozor! Až země bude rozdrcena ranou za ranou
a přijde Pán tvůj i andělé, řada za řadou,
a až v ten den bude peklo předvedeno, tehdy si člověk připomene - však co bude mu připomínání platno?
I zvolá: \"Kéž bych měl na život budoucí něco předem připraveno!\"
V ten den takovým trestem nebude nikdo potrestán
a nikdo takovými okovy spoután!
vrať se k Pánu svému v zalíbení a spokojená!
