Hle, přísahám při dni zmrtvýchvstání
a při duši, jež stálé výčitky si činí!
Myslí si člověk snad, že neshromáždíme jeho kosti?
Však ano, a dokonce schopni jsme sestavit jeho prsty!
A naopak, člověk si spíše přeje jednat i dál hříšně
a ptá se: \"Kdy vůbec ten den zmrtvýchvstání nastane?\"
až slunce s měsícem se spojí,
tehdy člověk vykřikne: \"Kam prchnout mám?\"
Však pozor! Nebude žádný úkryt znám,
u Pána tvého v ten den bude shromaždiště jen!
V ten den bude člověku sděleno, co zavčas učinil a co zameškal.
Ba co víc, člověk sám sebe bude jasně zřít,
a kdyby své omluvy mohl předložit...
Nehýbej příliš jazykem svým, když je přednášíš, ve snaze je uspíšit,
vždyť Nám přísluší je shromáždit i číst.
A když ti je předčítáme, sleduj jeho přednášení,
a potom na Nás je podat jeho objasnění.
Však pozor! Vy naopak milujete rychle plynoucí
a zanedbáváte život budoucí.
V ten den budou jedny tváře zářící
a jiné tváře v ten den budou sinalé, tušící,
že dovrší se na nich trest páteř lámající.
Však pozor! Až duše vystoupí ke klíční kosti
a bude řečeno: \"Kdo je zaklínatel?\"
a ona si pomyslí, že toto je se světem rozluka,
a proplete se s nohou noha,
v ten den k tvému Pánu všichni hnáni budou.
\"On almužnu nedával ani modlitbu nekonal,
však odvracel se a za lež prohlašoval,
a pak ke své rodině pyšně kráčeje se odebral!\"
Myslí si člověk snad, že sám sobě bude zůstaven?
Což nebyl kapkou semene vystříknutého jen?
Potom se kapkou přilnavou stal a Bůh jej stvořil a vyrovnal
a dvě pohlaví, mužské a ženské, z něho udělal.
Což není v moci jeho, aby mrtvým opět život dal?
